Návrh quiltu 

Patchworkový blok a top

V ustálené terminologii se blokem rozumí základní část celkového vzoru, která se na celém projektu opakuje v jedné nebo několika variantách a také jejich vzájemné umístění se podílí na celkové podobě quiltu. Bloky jsou zpravidla složeny z několika geometrických tvarů, jež tvoří vzor. Mají svá jména a lze koupit knihy, kde je jich vyobrazeno několik tisíc i s tradičními názvy. Přiznám se, že žádnou takovou knihu nevlastním a předem se omlouvám všem skutečným znalcům, pokud použiji někde nesprávný název bloku. Nejsem angličtinář a názvy se většinou dozvídám oklikou přes německý překlad. Popravdě řečeno, nepokládám to ani za nejdůležitější. Pokud se vám některý název bude zdát opravdu prapodivný, bude se nejspíš jednat o blok, který jsem poskládala sama. To samozřejmě neznamená, že jsem ho objevila, jenom prostě opravdu netuším, jak se správně jmenuje. Bloky mohou mít různou velikost i uspořádání a rozdělují se jednak podle použití dílků (čtverec, oblouček), počtu dílků (Fourpatch, Ninepatch), nebo tématu vzoru (stromy, domky). Velikost bloku bude vycházet z celkového pojetí návrhu a požadavků na velikost výsledného quiltu. 

Zpravidla postupujeme při šití tak, že nejdříve ušijeme jednotlivé bloky. Ty potom spojíme do většího celku, o kterém mluvíme jako o topu. Top je sešitý patchwork v různé fázi, to znamená, že může být s bordurou nebo bez ní, ale vždy jde o vrchní, patchworkovou část quiltu, není tedy ještě spojen s výplňovou a spodní vrstvou. 

Vlastní návrh

Pokud je rozhodnuto, jak bude quilt vypadat, zbývá vám jen maličkost – spočítat si velikost jednotlivých dílků a vytvořit návrh v potřebných rozměrech. Máte v podstatě několik možností. Tou první a nejjednodušší je použít hotový návrh z nějakého časopisu či knihy a originality docílit výběrem látek. Další možností je kostičkovaný papír, pastelky a milimetrový papír na kterém budete tvořit samotné dílky bloku. Je to docela zábavná činnost, a pokud jste nezapomněly Pythagorovu větu, máte v podstatě vyhráno. Bohužel u menších a složitějších tvarů se chtě nechtě dopustíte při zaokrouhlování jistých chyb, a tudíž výsledek je už jistý trochu méně. Vzhledem k tomu, že se jedná o technickou záležitost, jistě nikoho nepřekvapí, že můžete pomoc najít u svého osobního počítače. Bylo vytvořeno několik programů přímo pro patchwork, ve kterých je několik set hotových bloků, které si lze na obrazovce libovolně složit do vašeho projektu. Jednou ze základních informací, kterou v průběhu tvorby návrhu vidíte, je velikost výsledného díla, takže si bloky nebo bordury upravíte tak, aby byl výsledek přesně na míru. Velikostmi jednotlivých dílečků není vůbec třeba se zabývat, střihy počítač vytiskne i s požadovanými přídavky na švy. Pro všechny, kdo nemají k práci s počítačem vyslovený odpor, nabízí tento způsob netušené možnosti. Můžete na obrazovce zkoušet různé kombinace barev, velikostí a tvarů, což by s pastelkami zabralo neuvěřitelné množství času.

Teď to vypadá, jako by bez počítače nebo dlouhého kreslení a počítání nešlo vytvořit nic krásného. To jsem samozřejmě nechtěla v žádném případě napsat. Viděla jsem spoustu krásných věcí vzniklých bez dlouhé přípravy například tak, že se připraví velké množství dílků nejlépe čtvercového tvaru a ty se sešívají tak, aby se sousední nehádaly. A podobných možností je samozřejmě mnohem více.

Zdánlivě jednoduchou technikou je postupné sešívání různých tvarů od prostředku, takže vám kolem prvního dílku práce postupně přibývá. Napsala jsem zdánlivě, protože jde o cekem pracnou záležitost. Je třeba neustále myslet na všechny sousední dílky, aby nejen barevně ladily, ale bylo je možno i bez problémů připojit k už hotovému kusu. Práce se navíc zkomplikuje tím, že pracujete až do konce pouze s jedním velkým kusem, a to je velice náročné při manipulaci pod ramenem šicího stroje.

Pokud se přece jen zdráháte vytvořit přesný návrh díla předem, doporučila bych použít některý z jednoduchých bloků, jako je například srub nebo ananas. Po jejich ušití si je zkuste různými způsoby poskládat nanečisto na podlaze. Nezapomeňte ovšem i v tomto případě dodržet přiměřené proporce, aby bylo možno požadovaného rozměru dosáhnout přidáním přibližně stejných krajních pruhů na dlouhé i široké strany. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit tradiční velikost bloku 30 x 30 cm. Z těchto bloků naprosto spolehlivě složíte deku na jednu i dvě postele. V neposlední řadě určitě doceníte, že je to běžná velikost i v mnoha časopisech, kde lze vzory najít.

K jednotlivým kompozicím vzorů se vrátím podrobněji v dalších kapitolách i s ukázkami různých možností a záludností, které by mohly práci silně znepříjemnit. Je určitě lepší zjistit, co se přihodilo někomu jinému, neb člověka potěší, když slyší o cizím neštěstí, jak pravil klasik. Zároveň máte možnost se rozhodnout předem, jestli podobné problémy zvládnete, nebo se jim raději vyhnete.