Pomůcky pro strojový patchwork 

Upřímně řečeno, považuji vysokou cenu pomůcek, nezbytných k patchworku, za základní překážku ve větším rozšíření této techniky. Znám spoustu šikovných švadlenek, které si nad obrázkem pěkného přehozu řekly, že by něco takového mohly zkusit. Když si ale spočítaly finanční nároky na předem nejisté dílko, většina od nápadu rychle upustila. Pokud tedy budete chtít šít patchworkovou technikou na šicím stroji, podle mého názoru, se skutečně neobejdete bez třech základních pomůcek, které slouží k přesnému nařezání požadovaných dílků.

 První pomůckou je rotační nůž, který lze koupit v některých galanteriích, v různých prodejnách pro kutily nebo např.v prodejnách s potřebami pro výtvarníky. Prodává se ve třech velikostech, mně se osvědčila prostřední o průměru 5 cm. Také je možno koupit speciální rukojeť, ale tu jsem nijak nedocenila. Samotné řezací kolečko je výměnné a čas od času ho opravdu budete muset vyměnit za nové. Lze koupit ve stejných prodejnách jako celé nože a cenově nejvýhodnější je sada pěti náhradních koleček, které vám určitě na požádání objednají, pokud je v prodejně nemají. A ještě malá rada, občas je prý docela dobré kolečko promáznout kvalitním olejem na šicí stroje.

K tomu, aby vám kolečko v noži sloužilo opravdu co nejdéle, slouží speciální podložka v různých velikostech. Tato podložka je z měkkého, ale velmi odolného materiálu, takže se při řezání netupí nůž a řez, který se na desce vytvoří, se v zápětí zatáhne a deska je stále hladká a neporušená. Tyto desky se dají většinou objednat ve stejných prodejnách jako řezací kolečka a mají potisk rastru z jedné strany v centimetrech a z druhé v palcích, což by mělo sloužit jako pomůcka při řezání. Nevím, jak mé kolegyně, ale já linky na desce používám nanejvýš na srovnání pravého úhlu, protože čáry jsou poměrně silné a řezat podle nich přesné rozměry bych si rozhodně netroufla. Při rozhodování o velikosti pořizované podložky budete muset zhodnotit finanční možnosti a velikost pracovního stolu. Pro samotnou práci je ideální jedna velká podložka na řezání pruhů (90 x 60, 60 x 45) a jedna malá, se kterou můžete při řezání drobných dílků bez problémů otáčet (30 x 20). Pro skutečné „labužníky“ lze zakoupit podložku s otočným systémem, která je sice trochu dražší, ale práce na ní je skutečným potěšením.

Poslední nezbytnou pomůckou je pravítko, podle kterého povedete řez rotačním nožem. V případě, že budete pracovat s přesnými šablonami dílků ať už z časopisu nebo z  počítače, bude k řezání stačit pravoúhlý kousek nejméně 2,5 mm silného plexiskla, který musí mít rovnou a čistou hranu, aby podle ní bylo možno pohodlně vést rotační nůž. Pravítka určená přímo pro techniku patchworku vyrábí firma Omnigrid a prodávají se na celém světě, protože jsou prostě nejlepší a vymyšlené tak, aby co nejvíc zpříjemnily práci. Můžete je koupit opět v různých velikostech a je třeba se před jejich koupí rozhodnout, zda budete pracovat v centimetrech nebo palcích a podle toho si zvolit rastrování. Pokud budete čerpat z knih nebo internetu z anglicky mluvících zemí, dáte patrně přednost práci v palcích. Mně osobně se ještě nikdy vzor nehodil tak, abych jeho rozměry nemusela upravovat, takže raději pracuji s centimetry, ve kterých umím tu Pythagorovu větu přece jen trochu lépe. Při výběru velikosti pravítka musíte samozřejmě přihlížet k velikosti podložky. Já považuji za nejvhodnější pravítko 15 x 60 cm, vysvětlím proč. Nejběžnější šířka prodávaných bavlněných látek v našich končinách je 140 cm, pokud tuto šířku složíte na 4x, abyste mohli uříznout požadovaný pruh, máte šířku asi 35 cm, a potřebujete tedy k jeho přesnému uříznutí pravítko delší než 35 cm a 30 centimetrové pravítko by bylo celkem k ničemu. Kromě 60 cm pravítka lze u nás zakoupit ještě 2 typy trojúhelníku, čtverce 15 x 15 cm a 31,5 x 31,5 cm a obdélníky 10 x 45 cm a 15 x 30 cm. Pokud by vás tato běžná nabídka neuspokojovala, můžete využít nabídky některého zahraničního internetového obchodu, neboť sortiment firmy Omnigrid je samozřejmě mnohem širší. Pravítka s centimetrovým rastrováním jsou nalinkována po 0,25 cm a kromě toho mají ještě několik linek, podle kterých lze velmi snadno krájet všechny běžně používané úhly. 

Šicí stroj

Na značce použitého šicího stroje samozřejmě vůbec nezáleží a nehodlám v této kapitolce rozhodně nikoho přesvědčovat, že je ten či onen lepší. Spíš se pokusím podělit o zkušenosti, které z technických parametrů jsou při šití patchworku velmi příjemné a užitečné, což bude zajímat nejspíš jen ty z vás, kdo se rozhodují pořídit si stroj nový. Svůj účel splní i starý nebo průmyslový stroj, protože při patchworku se nic „neentluje“ a stačí i jednoúčelový stroj s běžným rovným stehem.

Za nejdůležitější parametr považuji přítlak na patku. Ten je dán konstrukcí stroje a dobrý přítlak zajistí, že se nebudou navzájem posouvat jednotlivé vrstvy quiltu. Pro naprosto dokonalé vyřešení tohoto problému některé firmy vyvinuly takzvané horní podávání, které při šití přitlačí látku shora a vrstvy opravdu nemají šanci nikam uhnout. Někteří výrobci toto šikovné zařízení dodávají jako samostatný kus, který se připevní na vodící tyč, u jiných je to součást stroje. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jde o velmi účinné zařízení.

Velkou výhodou, kterou oceníte při sešívání jednotlivých dílků, je možnost změny polohy jehly. Pokud sešívám přesně nařezané dílky, šířku švu si hlídám tak, že kraj švu udržuji s krajem patky šicího stroje. Pokud si mohu zároveň nastavit polohu jehly, je mi už vcelku jedno, jak velký mám švový přídavek, srovnám si dílek s krajem patky a polohu jehly nastavím v místě potřebného šití. Tento problém je možno na šicím stroji bez možnosti polohování jehly řešit nákupem speciální patky, jejíž šířka odpovídá běžně používané šířce švu v palcích. Při navrhování pomocí softwaru vás tento problém nebude zajímat, neboť si zadáte přídavek podle šířky patky, kterou běžně používáte.

Někteří výrobci dodávají šicí stroje se speciálním quiltovacím stehem, který podle reklamních fotografií vypadá jako klasické ruční prošívání. Přiznám se, že jsem tomuto reklamnímu triku rovněž podlehla. Prošívání tímto způsobem je ovšem tak náročné na spotřební materiál (speciální nitě) a přesné seřízení stroje, že ho vůbec nepoužívám. Ve skutečnosti neznám nikoho, kdo by s tímto stehem uměl opravdu prošívat velký třívrstvý quilt. Dle mého názoru je rozdíl mezi ručním a strojovým prošíváním vždy tak markantní, že jakákoliv snaha o „jako ruční“ quiltování je zbytečná, a pokud jsem prošívala na stroji, nevadí mi, že je to na práci vidět.

Co se týče prošívání, je u stroje velkou výhodou funkce „zapošívání na místě“. Tuto funkci mají stroje vyšší cenové kategorie a mně se zdá úplně skvělá, protože není při prošívání vidět začátek a konec prošití každého tvaru. Nemám takto vybavený stroj, takže si pomáhám tak, že quilt při prošívání pod jehlou trochu přidržím, aby stroj udělal několik stehů na místě. Chce to trochu zkušeností a musíte počítat s tím, že čas od času zlomíte jehlu.

Žehlička

Žehlení je u strojového patchworku velmi důležité a ve většině případů bude čas strávený s žehličkou stejně dlouhý jako s řezákem a šicím strojem. Pro žehlení v průběhu práce je nejlepší obyčejná žehlička bez napařování, kterou se snažím spíš jenom bodově přitlačovat, abych zbytečně nevytahovala švy a dílky se žehlením nedeformovaly. Po sešití celého topu už žehlím s napařováním a snažím se pomocí žehličky srovnat případné malé nepřesnosti sešívání. Napařovací žehličku lze zároveň velmi dobře využít při přípravě látek k jejich vysrážení, ale o tom bude zmínka v kapitole přípravné práce.

Ostatní pomůcky a udělátka

Při šití patchworku jsou samozřejmě potřeba velmi dobré nůžky, ostré špendlíky, nitě a ostatní běžné šicí potřeby. K těmto základním věcem se můžete vybavit velkou spoustou krásných udělátek a vymyšleností, bez kterých samozřejmě lze vcelku v pohodě žít, ale s nimi je práce mnohem snadnější a zábavnější. Popis těchto věciček by zabral velmi mnoho místa a nejlepší bude se s jejich funkcí seznámit na nějakém kurzu nebo ve speciální prodejně.